Jasná a čistá mysl

Základní vlastností naší mysli je jasnost, křišťálová čistota, průzračnost, klid a otevřený prostor pro příchod jakýchkoli svěžích nových nápadů. Být taková, je její přirozený stav.

To my ji nevědomě a nevinně neustále zanášíme svými osobními myšlenkami. Plníme prostor vlasntím intelektuálním myšlením, přemýšlením o sobě, o tom, jak by věci měly/neměly být, o své minulosti / budoucnosti… Z průzračné mysli se stává kal. Ztrácí jasnost.

Skrze bláto svěží čerstvá inspirace nepropadne.

Jak můžeme svou mysl přivést opět k čistotě? Co můžeme udělat, aby byla opět průzračná a čistá? Přestaňme ji kalit a zanášet.

Jakýkoliv pokus o čištění mysli ji pouze zanáší dalšími osobními myšlenkami o tom, jak je potřeba mít mysl čistou a jak to udělat.

Naše mysl je samočistící. Vrací se sama do svého výchozího stavu.Pokud přestaneme ve vodě čeřit kal, sám si sedne a voda bude opět průzračná. S myslí je to stejné.

Ještě jedno přirovnání s vodou mě napadá. Hodíte-li do vody kámen, udělají se na hladině kruhy. Nemusíte dělat nic, aby se dělat přestali. Přestanou, když přestanete házet kamení. S myslí je to stejné.

Máme na výběr jasnost a lehkost, nebo plnost a těžkost.